Učitel Honza
Jan Amos Komenský ŠKOLA HROU
Co připravuji
Opět zapojení do různých soutěží. Převážně v oblasti
fotografie a zpracování videa. Věřím tomu, že úspěšnost bude obdobná jako ve školním roce 2006/07.
Odkazy
Fotogalerie
Fotografie z akcí školy nebo třídy.
SOUTĚŽ NA VŠB OSTRAVA 17.9.2008
Pět studentů z naší školy se tento den zúčastnila soutěže ve využití alternativnch zdrojů energie. V březnu si rozebrali tři stavebnice. Ze dvou měli sestavit robota s pohonem na solární baterie a v jedné byl vodíkový článek. O solárko se podělili Marek, Míra z E4 a Tomáš z E3. S vodíkem se vypořádal Ondra a Ondra z T2A.
Kluci na svých modelech pilně pracovali v průběhu měsíců duben, květen a červen. Koncové doladění bylo v září za pomoci pana učitele Prokýška. Bohužel si nemohli vyzkoušet práci svých strojů při soutěžních podmínkách. 17. září byl den pravdy. Po brzském vstávání a dlouhé cestě do Ostravy bylo možné vyzkoušet roboty přímo na tratích. První problém nastal s výškou panelu u solárního stroje. Ta o centimetr převyšovala povolenou mez. Marek s Mirkem dobře zapracovali a závada byla brzy napravena. Další ale více závažný problém byl ve vlastní činnosti stroje. To co nám ve škole fungovalo, najednou nešlo.
Světelné zdroje byly dost vysoko a solární články nedávali dostatek proudu. Nezbylo než ladit.
Oba týmy si ale vedli bravůrně a vozidla se skoro bez přemlouvání dala do pohybu. Tomášovo jelo plynule,
klukům poskakovalo podle dobíjení a vybíjení konenzátorů. Pěkně si vedli oba Onrové s vodíkovým jezdcem.
Bohužel nách chyběla úvodní informace o délce a intenzitě nabití článku. Byla to věc, která ovlivnila
výsledek a vozidlo patřilo mezi průměrné.
Touto cesto bych chtěl všem reprezentantům naší školy poděkovat za velký kus odvedené práce. Podle jejich elánu mají všichni zájem o účast v dalším ročníku. Možná se k nim připojí i někdo z vás.
PO ROCE OPĚT NA SNĚŽCE - 19.června 2008
Školní rok rychle uběhl a jak jinak ho zakončit, než pořádnou exkurzí. To platí i pro třídu T1A. Mimo cíle poznávací se plnil i úkol zvýšení fyzické kondice. V rámci dopravy na úseku Dobruška Pec pod Sněžkou jsme poznali celkem sedm nádraží (vlakových i autobusových). Po příjezdu na konečnou náš tým okamžitě vyrazil k pokoření naší nejvyšší hory. Cestou zodpovídal dotěrné dotazy vedoucí expedice a jejího zástupce. První horu dobylo vrcholové družstvo ve složení Filip a Jirka. Ostatní dorazili v průběhu deseti minut. Jako poslední stanulo na vrcholu vedení expedice. Po krátkém odpočinku a doplnění kalorií proběhla prohlídka nové poštovny. Bohužel ještě nefunkční. Následovalo několik vrcholových fotografií a sestup do základního tábora. Cesta dolu byla místy horší než cesta nahoru. I tak jsme se do údolí dostali poměrně rychle a hlavně bez problémů. Poměrně brzy jsme se dostali zpět do Pece. Odtud jsme opět přes několik nádraží dostali do Dobrušky.
Výlet byl fajn a rozhodně bude na co vzpomínat.
BELGIE-COMENIUS - 4.-10. května 2008
V rámci projektu Comenius vybraní studenti z naší školy opět vycestovali do zahraničí. Tentokráte navštívili partnerskou školu v Belgii,
konkrétně v Sint Niclaas. 
Cesta proběhla v zahraničních
vlacích velmi rychle. Arťom si cestu krátil seznamováním se s technickými možnostmi. Během chvilky dokázal zablokovat dveře
na fotobuňku. Osobně jsem byl rád, že jsme v klidu dojeli do cíle naší cesty. Brzy po příjezdu do školy si nás rozebraly rodiny.
Jejich péče o nás byla celý týden perfektní.
První den byl pracovní. Začal zástupcem belgického operátora Proximus a zároveň prodejce mobilů značky Nokia. Po technické
stránce byla přednáškavelmi zajímavá. Dozvěděli jsme se mnoho o nových směrech vývoje jak mobilních telefonů, tak i služeb
operátora. V průběhu dne jsme si prohlédli školu. Na hodině 
holandštiny jsme se naučili nejdůležitější věty. Een glas bier (Sklenici piva) a druhou větu Ik heb hoofdpijn (Bolí mě hlava).
Co se týká jazyků, v Belgii všichni plynně hovoří holandsky, francouzsky, anglicky a německy. Dobrovolně a navíc se učí i
španělsky. Večer každá škola reprezentoval svůj stát, popř. svoje město.
Další den byla pro nás připravena prohlídka města Bruges. Opravdu bylo na co koukat. Historické centrum, vodní kanály. Belgické Benátky. Návštěvu tohoto města bych rozhodně doporučil každému, kdy navštíví Belgii. Ve městě pro nás byla připravena hra, kde skupina lupičů byla pronásledována policií. Vše bylo řízeno ničím jiným než mobily. Během týdne jsme navštívili ještě jedno město. Byly to Antverpy. V první části jsme byli na exkurzi pivovaru. Po té jsme se vydali do historického centra, kde nejzajímavější byla katedrála N.-Dame s výškou 123 metrů.
Kulturní akce se střídaly s relaxačními. 
Asi nejzajímavější byla garden party. Na té se předvedli Španělé flambovaným drinkem.
V pátek dopoledne jsme relaxovali při sportu. Někteří z nás se zapojili aktivně - běhali, plavali. Jiní relaxovali na lavičce
nebo v písku.
Při závěrečném večeru studenti prezentovali svoje práce, na kterých v průběhu týdne pracovali. Poslední posezení, diskotéka na rozloučenou a druhý den brzy ráno zpět do vlasti. Myslím, že všichni jsme plni zážitků a budeme mít na co vzpomínat.
ZIMNÍ TÁBOŘENÍ - 2. února 2008
K vyzkoušení si spaní na sněhu se přihlásily 
tři dívky a tři chlapci. Nakonec jeden z kluků na poslední chvíli odřekl.
Je jasně vidět, kdo je na naší škole odolnější a mimo střílení na monitoru PC je schopen překonat sám sebe.
Pro mě jako chlapa to je silná porážka. Náš pochod začal v Deštné - Zákoutí. A byla to opět děvčata, která nasadila
silné tempo. Propotil jsem i popruhy u batohu. Po 5 km chůze a 500 metrech výškového rozdílu jsme stanuli na nejvyšší
hoře Orlických hor, Velké Deštné. Vítr pěkně fičel a šlehal nás i ostrý sníh. Odpočinek jsme našli v části srubu
horské služby. I když i tam byla teplota pod bodem mrazu. Soudě podle nafoukaného sněhu, který netál. Občerstvili
jsme se, někteří se převlékli do suchého a šli si připravit bivaky. Volili jsme relativní závětří za srubem.
Rozhodně opravdu relativní. I tak tam dostatečně foukalo a padal sníh. Co pro nás ten večer bylo překvapující byla
světla blížící se po cestě od Masarykovy chaty. Myslel jsem si, že se na nás jede podívat někdo s příslušníků horské
služby, kteří o nás věděli. Bohužel byly vidět světla bez hluku motoru skútru. Za chvi se ze tmy vynořilo psí spřežení.
Projelo kolem nás a pravděpodobně směřovalo na Pěticestí. To byl poslední zážitek před usnutím. Zatáhli jsme spacáky,
popř. se přikryli celtami a poslouchali jak dopadají krystalky sněhu. Občas nám vítr do spacáku nahnal čerstvý
ledový vzduch. Myslím. že každý se během noci několikrát probral. 
Ale někteří z nás vstávali až okolo půl osmé.
Pod střechou jsme uvařili čaj a kávu. Pomalu si zabalili a kupodivu rychlým tempem sestoupili do Deštné.
Z mého hlediska měla akce úspěch. Pět vyvolených poznalo jaké to je přespat ve spacáku v teplotě pod bodem mrazu.
Vyzkoušelo jak důvěřovat nápisu na spacáku "Ideální do -11 stupňů." Vážím si jejich výkonu při stoupání ve sněhu
s výše uvedeným převýšením. Byl jsem i velmi překvapený, že si nikdo na nesnáze a nepohodu nestěžoval.
Přitom jsem to i očekával. A co mě nejvíce překvapilo? Vybavení Lucky a Marcely. Podle fotky ve fotogalerii bych řekl,
že se jedná o procházku okolo Dobrušky a ne spaní v zimě. O to víc hodnotím jejich výkon.
A co říci na závěr? Těším se na další společný výkon.
AKADEMIE SPŠel.it - 21. prosince 2007
Poslední školní den před vánočními 
svátky proběhla v kulturním domě 2. akademie naší školy. Celý pořad profesionálně moderovali
studenti čtvrtého ročníku Václav Čejka a Lukáš Matěna. Na pódiu jsme mohli obdivovat artistické kousky našich
studentů, několik hudebních vystoupení a studentskou část zakončil break dance. Úplný závěr patřil pedagogům,
kteří vystoupili se sborovým zpěvem. Obdivuji všechny, kteří vystoupili na pódiu, předvedli, co všechno umí.
Já osobně jsem po tomto vystoupení přehodnotil svůj názor na některé studenty, kteří mě mile překvapili.
Velmi kladnou odezvu jsem i ze strany ostatních učitelů. Věřím, že se akademie bude opakovat.
JACHTINK V POLSKU - červen 2007
Poslední týden v červnu vybraní studenti z naší školy odjeli do polského Płocku. Cílem expedice byla účast na jachtařském kurzu. Účastníci se přemístili spolehlivým školním korábem značky Ford. Nejkratší cestu vybrali zkušení navigátoři Marek s Petrem. Partnerská škola nám připravila nabitý program. Co se ale nedalo ovlivnit bylo počasí. To si s námi pěkně zahrávalo.
První den pršelo a místo vytahování plachet na stěžeň byl náhradní program, návštěva továrny na výrobu kombajnů New Holland. Prohlídka výroby byla velmi zajímavá.
Druhý den přestalo pršet, jen vítr neustal. V přístavu jsme si vyzkoušeli vytáhnout přední plachty, uvázat kotvu. Proplutí úzkým
výjezdem
z přístavu se i naši zkušení mořští vlci báli. Náhradou jsme jeli na dvou menších a ovladatelnějších plachetnicích.
Ve čtvrtek svitla naděje, že konečně vyplujeme. Vítr se nám zdál stejně silný, jen odvaha našich kapitánů zřejmě vzrostla. Po přípravě všech plachet jsme plachetnici na laně povytáhli kousek za ústí přístavu. Po puštění lana se do plachetnice opřel silný boční vítr a loď byla vržena na balvany na protějším břehu. Opět jsme se nalodili do malých plachetnic, kde nám bylo relativně dobře. Odpoledne pro nás bylo připraveno grilování. Překvapením pro kluky byla i děvčata z družební školy.
V pátek dopoledne jsme se vydali do zoo. Na to, že se jednalo o druhou největší zoo v Polsku, byla poměrně skromná. Tomu jsme se už
nedivili. Překvapení pro nás bylo dříve, když jsme se dozvěděli, že třistatřiceti tisícové město nemá divadlo a do kina jezdí do 100 km vzdálené
Varšavy. Odpoledne bylo poslední plachtění. Počasí se umoudřilo a my v klidu brázdili vlny Visly. Večer jsme obdrželi účastnické listy za 
splněné plavčické zkoušky. Předposlední den jsme navštívili Varšavu. Několik hodin jsme byli v muzeu Varšavského povstání.
Expozice byla úžasná, smutná a drsná navzájem. Možná až tam někteří z nás pochopili, jak hrozná byla 2. světová válka. Muzeum je tři roky staré a expozice je velmi poutavě udělána.
Po poslední noci na internátu a po rozloučení s přáteli nás čekala cesta domů. Ta kupodivu i ve velmi teplém počasí velmi rychle uběhla. Všichni jsme plni hezkých zážitků a studenti jsou přesvědčeni, že příští rok pojedou opět. Bohužel se musí střídat.
ŠKOLNÍ VÝLET E2 - 19.června 2007
V inkriminované datum jsem se
zúčastnil školního výletu s třídou E2. Cílem bylo prověřit nejvýše položené
místo v České republice s odběrem elektické energie. Výstup na nejvyšší horu byl proveden ve velmi svižném tempu, které jsme zdržovali jen my, příslušníci pedagogického sboru. Mezi nejaktivnější a nejrychlejší patřil Vašek, Marek, Míra a
Jindřich. Jeden z nich šel naboso a druhý v pantoflích. Proto je podezřívám z toho, že se snažili své trápení co nejrychleji ukončit a proto spěchali. Ale je to jen moje ničím nepodpořená myšlenka. Po doplňující informaci musím napsat, že úplně nejrychlejší byl Martin Tomeš. Na Sněžku vylezl jako první.
Rozhodně celá skupina se sešla poměrně brzy. Po krátké pauze věnované občerstvění a u některých nazutí bot jsme zahájili sestup. Šli jsme zkratkou. Sice delší, o to horší. Naštěstí jen málo kdo ze studentů na to přišel. Podle mého názoru se výlet velmi vydařil. Ačkoliv studijní výsledky výše jmenované třídy jsou slabší, o to lepší jsou kolektiv a parta. Díky kluci za bezva strávený den.